Jak rozpálit gril Weber na dřevěné uhlí?

Naše první rada zní, naučte se bezpečně a spolehlivě zapalovat gril na dřevěné uhlí pomocí startovacího komínku. Tato jednoduchá pomůcka se skládá z kovového válce s otvory ve spodní polovině, z vnitřního roštu a dvou madel zvenku. Používá se velmi snadno. Nejprve z grilu sejmete horní grilovací rošt a startovací komín položíte na palivový rošt, který leží pod ním. Potom na rošt pod komínem položíte dvě až tři podpalovací kostky, horní komoru válce naplníte briketami a podpalovací kostky zapálíte bočním otvorem. Výhoda této metody spočívá v tom, že komín zespodu nasává horký vzduch a ten žene přes uhlí. Brikety se pak rozhoří mnohem rychleji, než když se ihned nasypou na palivový rošt, a zároveň si ušetříte máchání rukama či jiný způsob přísunu kyslíku, kterým oheň obvykle rozdmýcháváte.

Dřevěné uhlí dosáhne touto metodou během asi 15 minut teploty vhodné pro grilování. Brikety lisované z dřevěného uhlí potřebují delší dobu, většinou 20 až 30 minut.

Brikety dosáhly správné teploty tehdy, když jejich povrch ze všech stran pokrývá jemná vrstva šedého popela, v případě dřevěného uhlí stačí, když jsou všechny uhlíky žhavé po okrajích. Při sypání uhlí na rošt byste z bezpečnostních důvodů měli vždy používat tepelně izolované grilovací rukavice. V jedné ruce pak držíte žáruvzdornou rukojeť, druhou přidržujete pohyblivou rukojeť. Ta pomáhá při nadzvednutí startovacího komínu a vyprázdnění jeho obsahu přesně na požadované místo. Prázdný startovací komín nikdy nepokládejte do trávy nebo na povrch citlivý na žár a vysoké teploty. Nemá co pohledávat ani v blízkosti dětí a domácích zvířat.

Pokud startovací komín nemáte, na grilovacím roštu si kolem několika podpalovacích kostek postavte pyramidu z uhlí a pak kostky zapalte. Jakmile se brikety nebo dřevěné uhlí uprostřed rozžhaví, grilovacími kleštěmi na ně přeložíte ještě nerozžhavené uhlíky. Když všechny brikety září světlooranžovou barvou a pokrývá je vrstva popela, rozdělíte je po grilovacím roštu. Oproti metodě se zapalovacím komínkem je však tento způsob podstatně zdlouhavější a nemáte zde takovou jistotu, že se všechny uhlíky rozpálí důkladně a rovnoměrně, navíc je takto celý proces pracnější.
 

Nedoporučujeme používat tekuté podpalovače

Tekuté podpalovače jsou výrobky na bázi ropy, což může zcela zničit chuť grilovaných potravin. Může se Vám tak například do burgeru z grilu dostat „benzínová příchuť“, čemuž bychom se chtěli vyhnout.
 

Kolik uhlí či briket je ke grilování potřeba?

Závisí to především na velikosti grilu a grilovaných potravin. Řekněme, že máte doma klasický kotlový gril Weber o průměru grilovacího roštu 57 cm a že grilujete pro 6 osob. Nejjednodušší pomůckou k odměření správného množství grilovacího uhlí je startovací komín – další důvod, proč se vyplatí si jej pořídit. Dá se použít rovněž jako odměrka. Startovací komín naplněný po okraj (tedy zhruba 80 až 100 briket standardní velikosti) obsahuje dostatečné množství paliva na to, aby silnou vrstvou pokrylo přibližně dvě třetiny palivového roštu kotlového grilu. Na tomto množství paliva připravíme zpravidla několik chodů pro čtyři až šest osob.

Jednotlivé kusy dřevěného uhlí mívají různý tvar i různou velikost. Je proto obtížné dostat je do startovacího komínu všechny. Pokud tedy na grilovací rošt sypete ze startovacího komínu přírodní dřevěné uhlí, měli byste vzniklé mezery vyplnit dalšími kusy uhlí. Doporučuje se, aby ohniště bylo z každé strany aspoň o 10 cm širší než pokrm grilovaný na grilovacím roštu nad ním, jinak nebude rovnoměrně propečený.
 

Proč není vhodné pokrýt žhavým dřevěným uhlím či briketami celý palivový rošt?

Je-li palivem pokrytý celý rošt, pak máte k dispozici pouze přímý žár. Grilovaný pokrm se tak nachází přímo nad žhavým uhlím. To je vhodné pro burgery nebo hotdogy, celá řada jídel se však připravuje současně jak na přímém, tak na nepřímém žáru, třeba naporcované nevykostěné kuřecí maso. Už jste někdy viděli, co se stane s kousky kuřete, když se grilují pouze na přímém žáru? Připálí se a na povrchu jsou černé, dřív než se maso u kosti pořádně propeče. Správně by se měly grilovat tak, že se nejprve osmahnou na přímém žáru a poté se dopečou na nepřímém žáru.

Pro případ, že se pod pokrmem grilovaném na přímém žáru tvoří plameny, skýtá dostatečnou výhodu „metoda dvou zón“. Máte-li v grilu zónu s nepřímým žárem, můžete pokrm nejprve umístit nad něj a romyslet si další postup. Pokrm však můžete opět přikrýt poklopem a jídlo klidně dogrilovat na nepřímém žáru.
 

Měření intenzity žáru

Jak poznáte, že palivo dosáhlo požadované teploty?

Pokrývá-li grilovací brikety tenká vrstva popela (nebo jsou okraje všech uglíků rozžhavené) a palivo jste nasypali na palivový rošt, vyzařuje z něj velmi silný žár. Ten je pro většinu potravin příliš intenzivní.

Palivo podle přání rozložte na palivovém roštu, na gril položte grilovací rošt a uzavřete poklop. Důležité je, abyste gril předehřáli, nejlépe po dobu 10 až 15 minut. Poté je grilovací rošt dostatečně horký, aby se na něm mohla zprudka opéct potravina, kterou chcete grilovat. Rošt se potom navíc snadněji čistí. Silný žár uvolní vše, co se při posledním grilování na roštu přichytilo, a grilovací kartáč to pak snadno odstraní.

Existují dvě spolehlivé metody měření teploty žhavého dřevěného uhlí. Jednou z nich je použití teploměru integrovaného v poklopu grilu, pokud takový gril máte. Teplota by pod poklopem měla zpočátku přesahovat 260 °C. Jakmile dosáhne vrcholu, začne opět klesat. Když teplota klesne na požadovaný stupeň, můžete začít grilovat.

Druhá metoda je méně technická, přesto překvapivě spolehlivá. Natáhněte ruku nad grilovací rošt, avšak zachovejte bezpečný odstup. Představte si plechovku od koly postavenou na grilovacím roštu přímo nad žhavým uhlím. Kdybyste ruku položili na plechovku, byla by od grilovacího roštu vzdálena zhruba 12 cm. V této vzdálenosti lze měřit intenzitu žáru na grilu.

Pokud musíte ruku odtáhnout už po 2 až 4 sekundách, žár na grilu je silný, tedy přibližně 230-290 °C. Musíte-li ruku odtáhnout teprve až po 5 až 7 sekundách, palivo dosáhlo středně silného žáru, tedy cca 175-230 °C. Pokud ruku udržíte nad roštem až 8 či 10 vteřin, žár je mírný, což odpovídá 120-175 °C. Neprovádějte však žádné zbytečné experimenty a odtáhněte ruku od zdroje tepla dřív, než ucítíte skutečnou bolest.
 

Jak udržet požadovaný žár po delší dobu?

Teplota typického ohniště s dřevěnými grilovacími briketami klesá zpravidla každých 40 až 60 minut zhruba o 40 °C. V případě dřevěného uhlí to jde ještě rychleji. Abyste v grilu udrželi požadovanou teplotu, musíte během grilování přidávat palivo. Brikety, které jsou běžně v prodeji, vyžadují přibližně 20 minut, než dosáhnou maximálního žáru. Proto byste palivo měli přikládat cíleně, to znamená vždy o 20 až 30 minut dřív, než žár potřebujete. Další možností je, když brikety na bezpečném místě předžhavíte ve startovacím komínu a přidáte je v okamžiku, kdy jsou v grilu potřeba. Při této metodě chuť grilovaného pokrmu netrpí vlivem dýmu vycházejícího ze standardních grilovacích briket, které ještě nejsou úplně rozžhavené.

Přírodní dřevěné uhlí a grilovací brikety lisované z přírodních materiálů hoří rychleji než běžné grilovací brikety, a nevyžadují proto tak velký časový náskok. Přikládají se 5 až 10 minut před tím, než příslušný žár potřebujete. Menší kousky dřevěného uhlí shoří velice rychle, musí se tedy přikládat mnohem častěji. Větší kusy se zahřívají pomaleji, pak ale zůstanou déle žhavé. Přírodní dřevěné uhlí a brikety z přírodních materiálů mají tu výhodu, že na počátku hoření neuvolňují nežádoucí pachy.

Pro udržení více či méně rovnoměrně žhavého paliva v grilu byste zhruba každých 45 až 60 minut měli přidávat 10 až 15 briket nebo odpovídající množství dřevěného uhlí.
 

Jak na grilu nastavit větrací průduchy?

Větrací průduchy na dně a v poklopu grilu ovládají přísun vzduchu. Čím více vzduchu se do grilu dostane, tím vyšší teploty dosáhne palivo při hoření a o to častěji je třeba je přidávat. Rychlost hoření zmírníte tak, že větrák v poklopu z poloviny uzavřete a poklop pokud možno neotvíráte. Větrák na dně kotlového grilu by měl být při grilování vždy otevřený, aby oheň neuhasl.

Všechny druhy dřevěného uhlí, zejména lisované brikety s příměsí pojiv, zanechají po shoření určitý díl popela. Když se v kotli nahromadí příliš mnoho popela, mohou se větrací průduchy ucpat, což vede k přerušení přísunu kyslíku, který oheň nutně potřebuje. Z tohoto důvodu by se měl popel z větracích průduchů zhruba každou hodinu odstraňovat, a sice opakovaným otevíráním a zavíráním větráku.
 

Rozdíly mezi grilováním na dřevě, dřevěném uhlí a na grilovacích briketách

V čem spočívá rozdíl mezi grilováním na dřevě a grilováním na dřevěném uhlí?

Rozdíl mezi oběma způsoby spočívá v pohodlí a časové náročnosti. Příprava pokrmů nad ohněm je z hlediska historie nejpůvodnější metodou tepelného zpracování potravin. Oheň grilovanému jídlu dodává nádherné aroma. Ale má také své nevýhody. Po zapálení dřevěných polen často vzniká silný kouř a musí se hodinu či déle čekat, než se plameny zmírní a žhavý popel začne uvolňovat dostatečný žár. Dřevěné uhlí není v podstatě ničím jiným než dřevem, které už jednou hořelo, a dostatečně silný žár proto vyvine rychleji a zároveň méně doutná. Dřevěné uhlí se vyrábí tak, že se tvrdé dřevo za minimálního přístupu vzduchu pomalu spaluje v tzv. milířích nebo ve speciálních pecích. Prchavé látky, jež dříví obsahuje, shoří, a to, co zbude, je dřevěné uhlí, které hoří téměř bez plamenů a dosahuje vyšších teplot.
 

Čím se liší brikety od původního dřevěného uhlí?

Dřevěné grilovací brikety mají pravidelnější tvar než dřevěné uhlí, a protože se lisují, je jejich materiál kompaktnější. Zpravidla sestávají z lisovaného dřevěného uhlí, pojiva a rozněcovače.

Brikety z dřevěného uhlí vydávají při hoření žár o téměř stejné vysoké teplotě jako klasické dřevěné uhlí. Jejich nespornou výhodou je rovnoměrná velikost a tvar. Brikety lze snadno úhledně zarovnat, což je při používání různě tvarovaných kousků dřevěného uhlí různé velikosti skoro nemožné.

Pomocí startovacího komínku můžete jednoduše určit počet briket, které ke grilování potřebujete. Na jednu vrstvu briket, poskládaných hustě vedle sebe a pokrývajících dvě třetiny palivového roštu kotlového grilu o průměru 57 cm, je potřeba přibližně 90 až 100 briket, jimiž je komín naplněn až po okraj. Toto množství paliva zcela postačí k přípravě pokrmu pro čtyři až šest osob. Pokud doba grilování překračuje 30 minut, musíte patrně několik briket přidat.
 

Výhody grilovacích briket Weber

Předností grilovacích briket značky Weber je, že udrží teplotu dlouhou dobu, až 4 hodiny. Zásluhou toho na nich lze grilovat například velkou husu, aniž by bylo zapotřebí přidávat další brikety. Brikety firmy Weber hoří velmi rovnoměrně, žár žhavého popela zůstává dlouho téměř konstantní a jen zvolna slábne. Dbejte prosím na to, že žár se v kotlovém grilu Weber se zavřeným poklopem rozdělí lépe než v grilu otevřeném. Grilujete-li pod poklopem, spotřebujete navíc méně briket. Množstvím použitých briket můžete současně ovlivnit výšku teploty v grilu.

Více informací o briketách Weber najdete na tomto odkaze.
 

Zapálení plynového grilu

Jak postupovat při zapalování plynového grilu?

Plynové grily se zapalují velmi jednoduše. Obsluha různých modelů však nebývá vždy stejná, a proto by si měl každý vždy nejprve přečíst návod k použití vydaný výrobcem grilu. K zapálení plynového grilu značky Weber nejprve otevřete poklop tak, aby se uvnitř grilu nemohl hromadit unikající plyn. Poté otevřete ventil plynové lahve nebo přívodu zemního plynu a zhruba minutu počkáte, aby se plyn dostal do trubek. Nyní zapálíte hořáky grilu a všechny je nastavíte na nejvyšší stupeň. Pak poklop zavřete a gril necháte 10 až 15 minut předehřívat.
 

Co dělat, když ucítíte plyn?

Pach plynu může znamenat, že přívod plynu nebo některý ze spojů nejsou úplně utěsněny. V takovém případě všechny hořáky vypněte a zavřete ventil plynové lahve. Pak můžete odpojit přívodní hadičku, po několika minutách ji opět zapojte a gril podle návodu opět pusťte. Pokud i nadále cítíte plyn, obraťte se na výrobce grilu.